Rybářský rozcestník

Feederová montáž s částečně průběžným krmítkem – poloprůběžná montáž

I když jde o pevnou feederovou montáž, částečně se chová jako průběžná. Základem této montáže je delší návazec na kmenovém vlasci, ve kterém se pohybuje karabinka s krmítkem ve vymezeném prostoru mezi dvěma smyčkovými uzly. Tuto montáž využíváme především tehdy, když ryby berou velice opatrně, jako například z jara, nebo v zimě při chytání v ledové vodě. Velkou výhodou této montáže je také ten fakt, že se moc nezamotává!

Pevná feederová montáž s částečně průběžným krmítkem
  1. kmenový vlasec (co nejméně pružný!), konec na uvázání montáže dlouhý 40 až 50 cm
  2. dvojitý (trojitý) smyčkový uzel, musí být větší, jako očko obratlíku
  3. obratlík s karabinkou, feederové krmítko
  4. druhý vymezovací dvojitý, nebo trojtý smyčkový uzel
  5. očko sloužící k navázání koncového návazce s háčkem
  6. návazec s háčkem (musí být uvázaný ze slabšího vlasce, než je vlasec kmenový, omezíme tím možnost utržení ryby s celou montáží včetně krmítka)
  7. vhodný háček, při chytání na feeder volíme raději háčky menší

Stručný popis navázání:

Odmotáme trochu kmenového vlasce, který již máme protáhnutý všemi očky prutu. Vlasec přehneme, aby jsme získali 40 až 50 cm dlouhé, dvě souběžně probíhající části s očkem. V ohybu vlasce uděláme první, jednoduchý, smyčkový uzel. Volný konec vlasce spojíme na jeho konci s hlavním vlascem dvojitým, případně trojitým smyčkovým uzlem, musí být větší, jak průměr oka obratlíku. Tento uzel bude vymezovat chod krmítka. Na volný konec vlasce navlečeme obratlík s karabinkou. Tak 5 cm od konce, tedy od uzlíku očka uděláme dvojitý, nebo trojitý smyčkový uzel. Ten bude také sloužit k vymazení chodu krmítka. Část montáže na kmenovém vlasci máme nyní připravenou. Nakonec uvážeme pomocí očka na konci celé sestavy a dalšího očka s vlascem a háčkem koncový návazec s háčkem, připneme krmítko a můžme jít chytat.

Další varianta této montáže: Feederová poloprůběžná montáž

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….