Rybářský rozcestník

Orlovec říční (Pandion haliaetus)

Orlovec říční je dravý pták z řádu dravců. Jedná se o středně velkého dravce dosahujícího délky až 58 centimetrů a rozpětí křídel až 170 centimetrů. Jeho život je úzce spjatý s vodou, protože jeho hlavní potravou jsou ryby.

Orlovec říční v letu
orlovecorlovec

Název latinsky

Pandion haliaetus

Jiný název

Osprey, Fischadler, Aigle botté

Rozpoznávací znaky

Orlovec říční je o něco větší než káně, dlouhý bývá až 55 cm, jeho rozpětí křídel je až 165 cm. Spodní část těla má bílou, vršek hlavy světlý, s černým pruhem přes oko. Dlouhá a úzká křídla jsou za letu znatelně zalomena. Samici poznáme od samce podle skvrnitější hrudi a větší velikosti. Spodní strana spárů orla říčního je osazena trny, drápy má jsou zvláště dlouhé, zakřivené a ostré, má je přizpůsobené k lovu kluzké kořisti, tedy hlavně ryb.

Výskyt

Kromě části Evropy je orlovec říční rozšířen takřka po celé Severní Americe, také ho najdeme v Euroasii, Oceánii a Austrálii.

Obecně

Orlovec říční je dravec lovící svou kořist na řekách, jezerech, v mořích a na mořských březích. Je to tažný pták přezimují v tropech, ti evropští v západní Africe. Jsou skvělí lovci ryb. Přesto nepohrdnou ani drobnými savci, želvami, kachnami, ale i dalšími vodními živočichy. Za lovu poletuje orlovec nad vodou ve výšce asi 50 metrů, když objeví kořist, zůstane stát v třepotavém letu a pak padá, přičemž ještě koriguje směr drobnými pohyby. Nakonec natáhne nohy a udeří do vody, kde zmizí pod fontánou vystříknuté vody. 0 několik sekund nato se zas vynoří, zůstává ležet s rozpjatými křídly na vodě, dokud se ulovená zmítající se ryba neunaví, a pak odlétá s mocnými údery křídel z vody. Běžně chytá ryby o váze až 2 kg.

Hnízda často orlovci zabavují po jiných dravých ptácích, opravují je a každý rok po návratu ze zimovišť dolaďují. Většinou hnízdí vysoko na stromech, vždy s výhledem na vodu. Na vejcích se střídají oba rodiče, především ale samice, kterou samec též na hnízdě krmí. Na 2 až 4 vejcích sedí orlovci 4 až 5 týdnů. Prvních 6 týdnů rodiče mláďata krmí, přičemž jim matka předává ze zobáku vhodně velká sousta. Později jsou již schopna se najíst ryb přinesených rodiči do hnízda. Mladí vylétají z hnízda cca za 2 měsíce, ovšem to ještě nejsou schopné si sami ulovit potravu, proto je rodiče i nadále zásobují rybami.

Text George – rybářský rozcestník.cz, foto: pixabay.com

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….