Rybářský rozcestník

Chytání sumců pomocí tyčové bójky (činky)

Tyčová bójka se hodí jak na chytání sumců, tak na větší štiky. Ten pocit, když se vám postaví, ten je nenapodobitelný, proto také velké množství rybářů tyčové bójky používá. Ovšem jednu vadu mají, musí se zavážet, což není všude povoleno. Pak nezbývá, než použít jinou metodu, nebo si bójku nastražit pomocí dvou prutů.

Tyčová bójka v sestavě na sumce
  1. kmenová šňůra (500 g – 1000 g)
  2. závaží 200 g – 300 g i více, mělo by být průběžné (vhodná je i bužírka proti zamotání), na obrázku určené k zavážení loďkou
  3. tyčová bójka (délka 1,5 m) – běžně se prodávají
  4. olůvko pro zajištění, aby ryba plavala v námi určeném vodním sloupci, průběžné (100 g i více)
  5. obratlík, nebo karabinka (nosnost 500 g a více)
  6. ryba (15 – 40 cm velká) nastražená se dvěma, nebo třemi trojháčky v sestavě, návazec (nosnost nejméně 500 g, délka 60 – 80 cm)

Poznámka: To, že na chytání sumců je potřeba kvalitní prut určený na chytání velkých ryb (500 g – 1000 g) a kvalitní naviják téže kategorie, to je asi všem jasné! 🙂

Chytání sumců pomocí tyčové - nahození pomocí dvou prutů

Chytání sumců pomocí tyčové bójky – nahození pomocí dvou prutů

Jediná změna oproti hornímu obrázku je olůvko, které je vhodné pro nahození ….

Příklady vhodného nastražení ryby:

Nastražení živé ryby na sumce pomocí tří trojháčků – navázání pod kačenu (splávek) za hřbet

Nastražení živé ryby na sumce nebo štiku pomocí dvou trojháčků – navázání pod kačenu (splávek) za hřbet – jeden háček na volno

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….