Rybářský rozcestník

Gumové vláčecí nástrahy (smáčci, kopyta, rippery …)

Gumové nástrahy jsou vyráběny z extra měkkého materiálu, s kterým lze ve vodě docílit těch nejpřirozenějších pohybů, často mají 3D oči, které dravci velmi dobře vidí a cílí na ně svůj útok. Používají se v kombinaci s jigovými hlavičkami nebo se navlékají na speciální háčky pro přívlač, ty nemají olůvko, to se buď nepoužívá, nebo dává jinde na návazec.

Twistery – gumové napodobeniny rybek s plandavým ocáskem

Twistery

Ripery, Kopyta – napodobeniny rybek které mají na konci místo ocásku ploché kopýtko

Kopyta – různé velikosti

Smáčci – Většinou rybky bez ocásku, nebo s nepatrným ocáskem. Nástraha, která svým chodem připomínajícím raněnou či jinak postiženou rybku

Smačci – gumové nástrahy napodobující poraněné rybky

Banja, superbanja – Elastická nástraha s věrným napodobením malé rybky, včetně naznačeného reliéfu šupin a ploutviček, ovšem místo ocasní ploutve má klasický twisterový ocásek. Tento se při tažení vodou vlní a kmitá.

Gumová nástraha – banjo

Napodobeniny hmyzu, žížal, červů, ráčků, žab …

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….