Kapr obecný (Cyprinus carpio)

Rozpoznávací znaky

Původní forma divokého kapra se vyznačuje protáhlým nízkým válcovitým tělem, které je s výjimkou hlavy pokryté šupinami, oproti tomu vyšlechtění kapři mají robusní, mírně protáhlá těla (jezerní formy mají tělo vysoké, říční tak vysoké tělo nemají), z boku mírně stlačená, buď pokrytá velkými šupinami, nebo jen částečně pokrytá, či tělo bez šupin, kdy jen místy ojediněle se objevuje nějaká ta šupina. Ústa má směřovaná dolů, v horním pysku jsou umístěné čtyři vousky, hlava je celkově k tělu kratší. Ploutve má kapr tuhé, velké, hlavně báze hřbetní ploutve je dlouhá. Zbarvení hřbetu bývá různé, záleží na prostředí, v kterém se kapr pohybuje, hřbet bývá zbarvený do tmavozelena až šeda, hnědo černý, boky má pak špinavě žluté se zelnými, někdy i červenými odlesky. Břicho bývá světlé, žluté až oranžové. Ocasní ploutve se zbarvují do červena, stejně tak ploutve párové a řitní. Od karase kapra nejlehčeji odlišíme tím, že karas nemá vousky.

Výskyt

Kapr má rád mírně tekoucí a stojaté vody, částečně zarostlé, ale i prosluněné, s měkkým dnem. V důsledku každoročního vysazování ho najdeme ale téměř všude, tedy kromě vody pstruhové a malých divokých toků.

Obecně

Kapr je hejnová ryba a to platí i pro staré kusy, které také nemusí úplnou samotu. Vytírá se tedy v hejnech, jikry klade na zatopené vodní rostliny. Ovšem kapr je tak žádanou rybou, že jen spoléhat na přírodu nelze a proto se každý rok vysadí do svazových vod stovky tun kapra, který byl uměle rozmnožen a vypěstován v chovných rybnících. Rybníkářství má v Česku skoro tisíciletou tradici a i proto to my Češi s kapry opravdu umíme.

Kapr obecný dorůstá délky do 1,2 metrů a váhy pod 40 kg, ale to jsou vzácné, trofejní kusy. Běžně se u nás dají chytit kapři velcí těsně pod 1 m, vážicí do 20 kg, kapři kolem 35-60 cm o váze kolem 2-4 kg jsou pak zcela běžným úlovkem šikovného rybáře. Kapr se dožívá 25-30 let, ovšem pokud neskončí na talíři, nebo ho v mládí nedostanou volavky, či dravé ryby, později pak velcí sumci. Také povodně, či naopak velká sucha mohou kaprovi ublížit, ale největším nepřítelem mu je přeci jenom člověk.

Využití kapra v kuchyni:

Kapří maso je naprosto univerzální. Dá se dusit, fritovat, grilovat, marinovat … Maso je nejlepší z 3-4 kg těžkých kusů, které zpracováváme ihned po vylovení. Kapra porcujeme nejčastěji na podkovy či filety. Maso jíme čerstvé, den dva uleželé nebo marinované. Až poslední možností je rybí maso zamrazit! Opravdu skvělý je kapr nejen smažený, ale například podušený s bylinkami v alobalu na venkovním grilu. Existuje tisíce receptů na přípravu kapra. Nejznámější staročeské recepty jsou na kapra namodro a načerno.

Způsob lovu

Kapr je pro sportovního rybáře drogou, pro rybáře, milovníka kapřích specialit žádanou trofejí. Chytá se většinou na položenou, ovšem dá se chytnout i na plavanou. Oblíbené je i chytání kapra z vodní hladiny, například na "srkačku". Nejdůležitější je rozhodnout se, jak velkého kapra chci ulovit a podle toho zvolit náčiní. Na menší kapry se vybavíme lehkými pruty, například moderními a tak oblíbenými feedry, na velké kusy pak volíme podstatně silnější, dalekonosné pruty, které si hravě poradí i s těmi největšími kusy. Kapr zabere nejčastěji na večer a ráno, ale pokud je voda zakalená, je po dešti, či zamračeno, může brát celý den, ale to je jen teorie! Právě kapr si kolikrát dělá, co chce a při celodenním chytání ho můžete vytáhnou v podstatě kdykoliv. A na co bere? To je také úsměvná otázka, protože kapr je všežravec a bere tedy téměř na všechno, pokud zrovna má chuť. Už jsem viděl kapry chyceného i na mrtvou rybku či woblera, ale to je extrém. Říká se, že kapr miluje to, na co ho naučíte! Tedy nasypte kukuřici na jedno místo, choď tam každý den, nejpozději třetí den by měl zabrat ... to platí i pro jiné návnady, ale už jsem viděl chlapy sedět týden u vody, zakrmovali po kýblech a stejně jim kapr nepřišel. Nebo jen malé kusy .... A to je také největší kouzlo chytání kaprů (platí to ale i pro ostatní ryby), někdy skákají na udici jeden za druhým, jindy rybář nezavadí celý den ani o šupinku! Záleží totiž také na tlaku vzduchu, teplotě vody, ale i na prostém faktu, zda v místě, kde chytáte se vůbec ten den pohybují. Opravdu pomáhá tzv. zakrmování lovného místa a také přikrmování v průběhu lovu, pak bývá úspěšnost chycení ryby největší. Kapr nejen, že se naučí na vaše lovné místo připlout, ale také se tam, díky přikrmení zdrží déle a vy tak máte větší šanci si toho svého kapříka vytáhnout! A nakonec nejčastější a nejoblíbenější nástrahy na kapry: žížaly, červy, kukuřice, rohlík či chleba, různé foukačky, či těsta, těstoviny, peletky, boilies ... a sezónní ovoce jako třešně, višně, nebo špendlíky.

Zajímavosti

Typy ošupení kapra: Kapr šupináč má velké šupiny po celém těle, kapr lysec má na svém těle různě velká lysá místa, šupiny bývají spíše u základny ploutví, na ocasním násadci, na hřbetní linii těla a také za hlavou na trupu, kapr řádkový, ten se velmi podobá lysci, v postranní čáře má však jednu nebo dvě souvislé řady šupin. Ještě existuje kapr hladký, který má tělo téměř bez šupin s výjimkou několika málo šupin u základen ploutví.