Makrela obecná
18.1.2016 • Rybářský rozcestník.cz
Nejvíce se prodává právě makrela obecná žijící v Atlanském oceánu a ve Středozemním moři, i když se loví ještě další příbuzné druhy, jako makrela španělská, kranas obecný neboli stavrida, kranas desetiploutvý, makrela žlutoocasá a pompano (Trachinotus carolinus), obývající vody Ameriky a jihovýchodní Asie. Tučná, tmavě žíhaná ryba se hodí zvláště pro uzení, rožnění a pečení, nebo jse skvělá také na grilu. Vaří se v bílém víně nebo se pojídá syrová s citronovou šťávou nebo jinou kyselou zálivkou, protože její maso je velmi syté. Je k dostání po celý rok.
Makrely - dva kusy na bílém pozadí.
Název latinsky
Scomber scombrus
Rozpoznávací znaky
Makrela má torpédovité, štíhlé a protáhlé tělo. Tělo makrely je pokryto velmi drobnými, skoro neznatelnými šupinami, hřbet má tmavě modrý, někdy s nazelenalým nádechem a s mnohými klikatými příčnými pruhy tmavé barvy se zlatým leskem. Břicho má stříbrobílé a zašpičatělou hlavu. Stejně jako ostatní ryby z tohoto rodu má makrela pět jednotlivých malých ploutví za druhou hřbetní a řitní ploutví.
Výskyt
Vyskytuje se u pobřeží skandinávského, v Severním moři, Baltském moři a jihozápadním směrem až ke Kanárským ostrovům.
Obecně
Díky svému tvaru připomínajícímu torpédo dosahuje značných rychlostí a dokáže uniknout nebezpečí rychlostí blesku, rychle dosáhnout velkých hloubek nebo naopak rychle vyplavat z hlubokého moře na hladinu. Makrela se pohybuje v hejnech a většinu času se drží u hladiny. Během zimního období klidu makrela nepřijímá potravu. Na jaře se živí planktonem a malými korýši. Na sklonku jara a v létě po období tření se jejich příjem potravy rychle zvyšuje. Loví malé ryby ve skupinách, zejména mladé sledě, šproty, tresky, bělice a smáčky. Dosahuje průmerné délky 40 cm a váhy 400 g. Tře se do konce května až do srpna. Zajímavý je u této ryby fakt, že nemá vzdušný měchýř.
Zpracování makrely v kuchyni:
Makrela má typickou chuť, tak jako ostatní ryby tohoto druhu a její maso je velmi šťavnaté. Uzená makrela má delikátní a vynikající uzenou chuť. Navíc je velice jednoduché odstranit kosti. Obsah tuku se liší podle období, ale většinou činí přibližně tři procenta na jaře a 30 procent na podzim. Výhodou je, že je maso makrely bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které podporují činnost srdce a oběhový systém.
Maso makrely je tedy nejchutnější jednak před třením, jednak a hlavně v podzimních měsících; je červenošedé, někdy i bělavé a velmi dobré chuti, nemá však dlouhou trvanlivost. Tepelně se upravuje mnoha způsoby, ale nejchutnější je vyuzená, vařená a pečená. Výborná je taky konzevovaná v oleji.
Makrelu čistíme a kucháme obvyklým způsobem tak jako ostatní ryby.
Velmi příbuzná této rybě je skombra, vyskytující se v hojném množství ve Středozemním moři. Obzvláště dušená a pečená má výbornou chuť.
Poznámka:
Použijeme-li makrel zmrazených, mívají někdy po rozmrazení nahořklou chuť. Této hořké chuti je zbavíme, když je před osolením a okořeněním namočíme na kratší dobu do octové vody.
Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec
Způsob lovu
Nejčastěji se chytá pilkrováním (vertikální přívlač) se silnými pruty na mořský rybolov.
