Rybářský rozcestník

Montáž na lov štik pod špičkou prutu

Tato metoda chytání štik je oblíbená již dlouhé roky, hlavně pak u starších rybářů. Je skvělá všude tam, kde hned u břehu je dost velká hloubka. Pomocí delšího prutu, většího splávku (kačenky) a živé nástražné rybky plavající pod splávkem se dají štiky často přemluvit k útoku.

Chytání štik pod špičkou prutu - obrázek k popisku
  1. delší prut (5 až 7 metrů), kmenový vlasec o síle 0,28 i více mm
  2. splávek umístěný na kemnovém vlasci (velikost úměrná k nastražené rybce) – posuvná zarážka
  3. obratlík s karabinkou a návazcem vhodným na chytání štik (lanko apod.), můžeme doplnit olůvkem
  4. rybka s trojháčkem (lze použít i dva pod sebou, ten spodní necháváme volně viset pod tělem rybky), háček zajišťujeme raději gumovou zarážkou

Stručný popis navázání montáže:

Na kmenový vlasec připevníme zarážku, navlékneme splávek, na konci uvážeme obratlík s karabinkouo větší nosnosti. Na karabinku pak připneme nástražní rybku s trojháčkem ve hřbetu. Lze použít i návazec s dvěma trojháčky, ten spodní necháváme viset pod břichem rybky. Háček ve hřbetě zajišťujeme gumovou zarážkou zabraňující vyvléknutí rybky z háčku.

Chytání štik na splávek uvázaný pod špičkou prutu

Chytání štik na splávek uvázaný pod špičkou prutu

Popis metody chytání:

Na dvě vidličky položíme prut, špičku umístíme co nejdále od břehu. Prut je třeba zajistit proti převážení. Pod splávek můžeme navléci olůvko pro zajištění rybky, aby neplavala u hladiny. Hloubku nastavujeme dle potřeby, stačí však, aby nástražní rybka plavala 20-30 cm pod splávkem. Trojháčkem propichujeme hřbet rybky, zajišťujeme gumovou zarážkou. Někdo dává ještě jeden pojišťovací trojháček pod břicho rybky, buď na volno, nebo ho zapichuje pod břišní ploutvičku. Naviják máme povolený. Záběr poznáme potopením splávku, chvíli čekáme, až splávek opět vyplave, pak sekáme. Pokud chytáme u možné vázky, sekáme ihned.

Montáž živé rybky se dvěma trojháčky, jedním, který drží rybu, druhý zajišťuje zásek menších kusů

Montáž živé rybky se dvěma trojháčky, jedním, který drží rybu, druhý zajišťuje zásek menších kusů

 

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….