Rybářský rozcestník

Vířníci (Rotatoria) zástupci bentosu

Zatím, co nektěří zástupci vířníků žijí jako součást planktonu, jiní jsou typickými představiteli bentosu, tedy živočichů žijících na dně vodních toků. Jsou to většinou mikrospokopičtí živočichoví žijící přisedle.

Vířníci (Rotatoria) zástupci bentosu

Název latinsky

Rotatoria

Rozpoznávací znaky

Asi 0,30 mm – 0,40 mm velcí vodní živočichové.

Výskyt

Obývají přírodní vodní nádrže, pomalé řeky a potoky.

Obecně

K zástupcům vířníků žijících na dně řek, potoků, ale i stojaté vody, je například pijavenka růžová (Philodina roseola). Pijavenka růžová je běžný vířník našich vod, leze píďalkovím pochybem po dně i po různých korýších a rostlinách, obsahuje plnohodnotné látky poskytující dokonalou výživu pro akvarijní a terarijní živočichy. Existují pouze samice, které se kladením vajec sami klonují.

Dalším u nás žijícím zástupcem této třídy je pijavenka obecná (Rotaria rotaria). Na obrázku je Brachionus (Brachionus calyciflorus), což je rod z planktonních vířníků vyskytujících se v sladkovodní, alkalické a brakické vodě.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….