Rybářský rozcestník

Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)

Žabník jitrocelový roste ve stojatých vodách, na vlhkých březích vodních toků, v zamokřených příkopech, na obnažených dnech vypuštěných rybníků. Je to obojživelná rostlina rostoucí nejen v mělké vodě ale i na humózních podmáčených stanovištích. Rovněž se vysazuje jako dekorativní druh do zahradních nádrží. Rostlina je jedovatá!

Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)

Název latinsky

Alisma plantago-aquatica

Jiný název

žabník skorocelový

Rozpoznávací znaky

Bylina vysoká až 1 metr, s přízemními, vejčitými, řapíkatými listy, které jsou na bázi srdčité, uťaté. Kvete drobnými květy v přeslenitých latách na bezlistém stvolu. Jsou bílé, otevírají se převáženě až odpoledne. Kvete od června do září.

Výskyt

Vyskytuje se téměř na celé severní polokouli, chybí jen v tropických pásmech. Najdeme ho i na jižní polokouli, v jihovýchodní Austrálii a Tasmánii, na Novém Zélandu a v části Jižní Ameriky. V Česku hojný druh rostoucí téměř ve všech pásmech, tedy od nížin až po podhůří, chybí jen v nejvyšších místech naší republiky.

Obecně

Vytrvalá jedovatá bylina rostoucí často tam, kde se člověk kvůli vrstvě bahna často ani nedostane, nebo se pěkně ušpiní. Snáší časté kolísání vody, přežije i suché období při poklesu hladiny.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….