Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.

Naši reprezentanti si vedli výborně i v individuálních výsledcích. Nejlepší z českého týmu byl Vojtěch Marek, který obsadil čtvrté místo. Další závodníci pak skončili na 14. (Pavel Chyba), 16. (Samuel Piekar), 19. (Tomáš Langer) a 33. místě (Miloslav Hosenseidl).

Jiří Pejchar, předseda Odboru LRU muška, se vyjádřil k výsledkům týmu s radostí, i když prostor k oslavám byl omezený: „Na oslavy nebyl moc čas, protože jsme odjeli hned večer po banketu. Jak jistě víte, dnes je první školní den. Trenér Ivan Vančura a závodník Pavel Chyba vedli dneska prvně do školy své ratolesti. Jeli jsme přes noc, aby kluci tuhle životní událost stihli. Máme radost, z naší bronzové týmové medaile. Byl to krásný boj s Francií a Španělskem plný napětí až do poslední minuty. Moc nás těší, že nováčci v týmu ukázali světu, co v nich je, a máme na čem v budoucnu stavět.“

Velké díky patří Českému rybářskému svazu a Moravskému rybářskému svazu za jejich podporu, díky které můžeme nadále reprezentovat Českou republiku v tomto krásném sportu.

Gratulujeme českému týmu k bronzovým medailím a děkujeme za skvělou reprezentaci na evropské úrovni!

Za ČRS Lukáš Mareš, Jitka Chybová

zdroj: https://www.rybsvaz.cz/

Ankety

Vyrábíte si doma vlastní boilies nebo koule jen nakupujete?

Související články

Vedle sladkých proteinových tyčinek existuje ještě jedna cesta, jak si sbalit nálož bílkovin do fitka i na cesty. Pořádné sušené maso! Za tím, které koupíte pod značkou Maso Here, stojí dva bráchové, Ondřej a Jakub Plasovi, z Hradce Králové. Recepturu si dovezli z JAR, ale obsah balíčků vzniká výhradně v Česku za pomoci surovin z naší domoviny. A to všechno jejich vlastníma rukama. Na rozdíl od zmiňovaných tyčinek má sušené maso z domácí dílny řadu výhod – je čistě přírodní, neobsahuje cukry, o konzervantech neslyšelo ani z dálky a k tomu navíc nabídne silnou chuť, které žádná proteinová sladkost nemůže konkurovat.

Pro ty rybáře, co si rádi hrají a přitom jim moc nejde nahazování, si mohou pořídit dron, který na vodě plave, přitom létá a dokáže pustit nástrahu do hloubky, to vše vám pak ještě zdokumentuje kamerou! Jmenuje se DJI Phantom2 …

Včera (6. 7.) proběhla první organizovaná kontrola RS s celokrajskou působností ve spolupráci s Policií ČR, poříčním oddílem Labe Nymburk. Kontroly se zúčastnil předseda SÚS Dušan Hýbner, hospodář SÚS Milan Štěpnička a člen HO SÚS Pavel Vrána, za poříční policii Labe prap. František Vostrý a prap. Michal Gajdoš. Ke kontrole pak bylo použito plavidlo poříční policie.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

19.8.2024 • Rybářský rozcestník.cz

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

30.8.2024 • Rybářský rozcestník.cz

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.