Rybářský rozcestník

Další ryba byla „ukradená“ z Labe!

Je to smutné, ale pořád se to děje. Rybáři na svazové vodě chytnou trofejního kapra a pak ho převezou na nějaký soukromý revír. Vyplatí se to, protože stále se najdou majitelé soukromáků, kteří za rybu kolem 20 kg jsou ochotni zaplatit až 1000,- Kč za 1 kg. Přitom na revírech, kde je již dnes omezena váha kapra, kterého si rybář může přisvojit a odnést domů, jde vlastně o trestný čin, protože škoda na revíru přesahuje 5000,-. Od příštího roku snad bude celoplošně nastaven na všech revírech ČRS režim K70, tedy nebude se smět odvézt od vody kapr větší, jak 70 cm. Pokud se tak stane, skončí argumenty některých rybářů, že si smí přisvojit chycenou rybu a dělat si s ní, co uznají za vhodné i když jde o trofejní kus.

Pánové a dámy, jak to vidíte vy? Není na čase zastavit plundrování svazové vody? Jak některé rybáře může bavit jet na soukromý revír, platit nemalé částky, aby si pak nakonec chytil kapra ze svazové vody? Je to smutné…

K aktuálnímu případu níže. Podle několika markantů je jasně vidět, že jde opravdu o stejného kapra. Bohužel první fotografie je ze svazové vody, druhá pak už ze soukromého revíru! Diskuzi a případné další info najdete po kliknutí na okno Facebooku.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….