Rybářský rozcestník

Filety z kapra na slanině a cibuli

Minutkově připravené filety z kapra, nejprve poprášené moukou a opečené na tuku na pánvi, pak krátce zapečené v troubě pokladené plátky cibule, anglické slaniny a špeku, ochucené sušenou šalvějí a kmínem.

2 náročnost
30 minut
FiletyFiletyFiletyFilety
  • Rozpis na 2 porce:
  • 2 ks filety z kapra kolem 200 g
  • 2 ks cibule
  • 50 g anglické slaniny
  • 25 g obyčejné slaniny (špeku)
  • mletý černý pepř
  • hladká mouka
  • sušená šalvěj
  • petrželka
  • citron
  • kmín
  • sůl
  • Příprava

    1. Porce kapra osolíme, poprášíme moukou, na oleji opečeme zprudka z obou stran do zlatova.
    2. Opečenou rybu přesuneme do pekáčku, poklademe plátky cibule, anglické slaniny, špeku, posypeme jemně sušenou šalvějí, okmínuje, trochu podlijeme vodou.
    3. Vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C, pečeme, až slanina začne pouštět tuk a zlátnout, zhruba 10-12 minut.
    4. Hotové filety ryby na talíři ozdobíme citronem a petrželkou, podáváme například s vařenými brambory.

    Poznámka

    Text foto D. M.

    Nejčtenější články

    Uzení ryb podle baštýřek

    Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

    Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

    Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

    Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

    Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….