Rybářský rozcestník

Síh s kyselým zelím

Zapečené kostky ze síha, vyložené ve vrstvách s povařeným zelím a smetanovou omáčkou, posypané nastrouhaným sýrem.

3 náročnost
50 minut
  • 800 g síha
  • 800 g kyselého zelí
  • 150 g mrkve
  • 50 g slaniny
  • 50 g tvrdého sýra
  • 40 g hladké mouky
  • 40 g másla
  • 30 g másla
  • 1 l vody
  • 350 ml zakysané smetany
  • 2 ks cibule
  • mletý pepř
  • sůl
  • Příprava

    1. Rybu zbavenou kůže vykostíme a nakrájíme na kousky velké asi 6 cm
    2. Z rybích kostí, celé mrkve, celé cibule, pepře a soli uvaříme rybí vývar
    3. Kyselé zelí uvaříme do měkka a přecedíme
    4. Nakrájenou slaninu rozškvaříme, zalijeme asi 1/4 l přecezeného vývaru, přidáme na jemno usekanou cibuli, tmavší jíšku, zakysanou smetanu, vše dobře promícháme a povaříme
    5. Zapékací misku vymažeme máslem, vložíme vrstvu zelí, kousky ryby, omáčku, znovu zelí, rybu a zbytek omáčky
    6. Nakonec pokrm zasypeme nastrouhaným tvrdým sýrem a pečeme asi 30 minut v troubě vyhřáté na 200 °C.

    Nejčtenější články

    Uzení ryb podle baštýřek

    Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

    Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

    Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

    Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

    Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….