Rybářský rozcestník

Sendvič, jako taková nástraha poslední záchrany, do jarní ledové vody

Každý rybář, který zkouší lovit v jarní ledové vodě, ví, že občas je opravdu těžké letargické ryby přimět k záběru. Ovšem existuje několik osvědčených nástrah, které často zajistí úspěšný lov i přes případnou aktuální neochotu ryb spolupracovat při prvních jarních vycházkách k vodě.

odkrájenétoustovýtoustovýtoustovýsndvičovéinjekčnísendvičovésendvičové

Když z jara sedím u vody a ne a ne se dočkat záběru, často sahám právě po nástrahách z toustového chleba. Právě z „tousťáku“ lze nachystat rybám opravdu neodolatelné nástrahy. Asi jednou z nejúspěšnějších je pak sendvič z toustového chleba a nějakého hodně, hodně sladkého dipu. Můžeme použít i čistou melasu, ovšem dipy mám většinou hned po ruce a poměrně velký výběr chutí, naopak melasu většinou používám pro výrobu pelet nebo boilies, ale ne vždy ji mám po ruce.

Takže máme dva plátky toustového chleba, nějaký sladký, hustý dip, který ještě můžeme, před samou výrobou sendvičových nástrah, nechat v lednici ještě více ztuhnout, což je důležité, protože dip použijeme zároveň jako pojivo, lepidlo na slepení obou plátků toustového chleba. Dip rozetřeme na jeden plátek toustu, přiložíme druhý, slepíme, přitlačíme, necháme chvíli odležet, dip se musí dobře vsáknout do střídky obou plátků toustového chleba.

Sendvičové nástrahy….

Vezmeme nůž, okrájíme okraje toustu, válečkem tousty rozlisujeme. Pak ze sendviče vykrájíme nožem, nebo nějakým vhodným vykrajovátkem, jednotlivé nástrahy. Ty skladujeme v nějaké umělohmotné dóze. Zbytky nevyhazujeme, použijeme je, i s odkrájenými kůrkami, do zakrmovací směsi.

Podrobný návod najdete v naší kategorii článků – Rybářské nástrahy, receptury (výroba), rady a tipy rybářských nástrah zde: Peletky z toustového sendviče (sendvičové nástrahy)

Text i foto: Jiří Langer

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.