Rybářský rozcestník
0-9 a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

pletená šňůra (pletenka)

Pletené rybářské šňůry mají spousty výhod, ale i pár negativ. Nejsou zrovna moc šetrné k rybě a hlavně jsou většinou dražší, než vlasce. Ale jelikož kmenová šňůra je vlastně to nejdůležitější, co stojí mezi rybářem a rybou, na kvalitě šňůry opravdu záleží a proto zrovna na ní šetřit se nevyplácí. Můžete tak přijít o trofejní rubu. A ne jen o ni, ale pletenka často dokáže dostat z vody i v trávě nebo kořenu zaseknutého wobblera, který sám o sobě stojí také nějaký peníz. Pletenky také nepruží, takže záběr při vláčení je na nich lépe rozpoznatelný, než u klasických monofilních vlasů, které jsou právě dost „natahovací“ a celkově méně vydrží jak v tahu, tak co se týče doby chytání na jeden vlasec. Suma sumárum, nejen tedy že pletenky déle vydrží ve 100 % kvalitě, více unesou při menším průměru, ale také je s nimi člověk více v přímém kontaktu s rybou, díky tomu, že nepruží.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Pozvánka na dětský závod do Mladé Boleslavi

Místní organizace Mladá Boleslav zve na dětský rybářský závod i pro neorganizované děti, který se koná 7. 9. 2024 na revíru Jizera 4….