Rybářský rozcestník

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

kaprpripravnesumecsumecuzenykapr

Dříve nebyly lednice. Ryby se nakládaly do solného láku, uchovávaly ve sklepě, to byla nejspodnější a nejstudenější místnost na baště. Teplota ve sklepě bašt byla i v létě většinou kolem 4+ °C.

Z převařené vody se udělal 4% lák (40 g soli na1l vody) na 1 l láku se přidával 1 bobkový list 5 kuliček nového koření a 3 kuličky celého pepře. Vychladnutým lákem se zalily ryby v nádobě, tak aby byly celé ponořené, a zatížily se prkénkem, nechaly 48 hodin v láku ve sklepě. Takto se nakládal kapr, cejn a jiná bílá ryba. Ryby se silnou kůží sumec, úhoř, lín se nakládaly do láku se silnější koncentrací, rovněž na starší tučné ryby se lák připravoval 5 % a 6%, i větší koncentrace láku. Muži obecně měli rádi slanější vyuzené ryby, více jim pak chutná pivo, říkaly baštýřky. Naopak samotné menší rybky se nakládaly jen do 3 % láku. Naporcované ryby po vyndání z láku se opláchly studenou vodou a osušili utěrkou.

Kapr v láku…

Vyzkoušeli jsme naložit 2 kapry kolem 60 cm do 4 % láku a dodrželi i dobu naložení v láku 48 hodin v chladném sklepě, další ryba byla sumec, ten byl naložen do láku 5,5 %, zlatá střední cesta. Podle návodu jsme pak ryby opláchly, osušily. U sumce bylo nutné 300 g kusy vyvázat provázkem, podobně jako když se váže balík, potom jsme kusy sumce navěsily na háčky. Z kaprů jsme udělali několik podkov i klasické řezy, které jsme také vyvázali potravinářským provázkem. Uzení ryb proběhlo na švestce po dobu 4,5 hodiny na 70 °C, na začátku uzení 30 minut na teplotě 90 °C, aby se kusy ryb rychle osušily.

Vyuzený kapr a sumec…

Druhou rybou byl sumec 110 cm, který byl naložen v 5,5 % láku doba naložení stejná  i uzení stejná. Vyuzené ryby měly mírně slanou chuť, byly šťavnaté, přesolené nebyly a chuťově byly výborné. Jestli na uzení nespěcháte, máte prostory, kde ryby naložené v láku uchovat, doporučujeme tuto starou metodu vyzkoušet. Uzené ryby jsou nejlepší teplé, přímo z udírny. Přebytky se většinou používají na výrobu různých pomazánek, nebo se dá vyuzené rybí maso sterilovat ve sklenicích s olejem, takto upravené vydrží v lednici i více jak půl roku.

Text i foto: D. Marounek

 

Recepty a články k tématu: „Uzení ryb“:

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.